Vilém z Rožmberka (1535 - 1592)

 Byl jednou z nejvýznamnějších postav českých dějin 2. poloviny 16. století. Syn Jošta z Rožmberka a Anny z Roggendorfu se narodil na zámku Schützendorf v Horních Rakousích. Po smrti Jošta z Rožmberka v roce 1539 se stal vladařem jeho bratr Petr III., Vilémův strýc, nádherymilovný vysoký soudní úředník. Petr III. definitivně uspokojil majetkové nároky Lva z Rožmitálu, Joštově vdově vyhradil Rožmberk za vdovské sídlo a bezprostředně před svou smrtí jmenoval správcem rožmberského panství Albrechta z Gutštejna, Jeronýma Šlika a Oldřicha Holického ze Štemberka. Po smrti Petra III. v roce 1545 se stal dědicem rodového jmění teprve desetiletý Vilém z Rožmberka, za kterého panství v době jeho nezletilosti spravovali výše zmiňovaní správcové.

Roku 1551 se šetnáctiletý Vilém ujal vlády nad rozsáhlým dominiem, které zahrnovalo: panství krumlovské, třeboňské, novohradské, rožmberské, helfenburské, choustnické, miličínské, Prachatice, kláštery ve Vyšším Brodě, Zlaté Koruně, Třeboni, Krumlově, Borovanech a Milevsku a menší panství v Rakousích. Vilém získal za své služby od arcivévody Maxmiliána Habsburského Roudnici, koupí od císaře Rudolfa II. Habsburského Stráž, Sedlčany, Vimperk, věno Vilémovy sestry Anny Lhenice, Drslavice a Sliberberk a Reichenstein ve Slezsku.   

Brzy po svém nástupu na vladařský stolec se Vilém zapojil do veřejného politického života Českého království a zastával úřad zemského sudí. Vilém byl vzdělaným katolíkem, který vynikal svou náboženskou snášenlivostí. Roku 1560 byl jmenován nejvyšším komořím a roku 1570 nejvyšším purkrabím pražským. Vilém nezasedal pouze na českém, ale také na moravském a slezském zemském sněmu. Jeho dokonalé vystupování a diplomatické schopnosti jej přímo předurčovaly pro mimořádná diplomatická poslání. Zahájil je již v roce 1556 posláním na říšský sněm v Augšpurce, kde vyjednával jménem císaře Ferdinanda I.  o pomoc říšských stavů proti Turkům. Vilém sice svého cíle nedosáhl, avšak navázal kntakt s říšskými stavy a získal od nich titul říšského barona. Císař jej tehdy jmenoval říšským hrabětem. Vrcholem Vilémovy diplomatické kariéry byly polské ambasády. V letech 1573 - 1575 vedl jménem Habsburků vyjednávání o obsazení uvolněného polského trůnu. Polská koruna byla nabídnuta samotnému Vilémovi, který však kandidaturu nemohl z politických důvodů přijmout. Na sklonku svého života, v roce 1585, obdržel Vilém nejvyšší říšské vyznamenání - Řád zlatého rouna.

Rodovou prestiž se Vilém snažil zvýšit i svazky s předními říšskými rody. Roku 1557 se oženil s kněžnou Kateřinou Brunšvicko-Kallenberskou (+ 1559), dcerou brunšvicko-kallenberského vévody Ericha I. a Alžběty Braniborské. Roku 1561 vstopil v manželství se Žofií markraběnkou Braniborskou (+ 1566), dcerou Jáchyma II. Braniborského a Hedviky Jagellonské. Roku 1578 se oženil s Marií markraběnkou Bádenskou (+ 1583), dcerou Filiberta Bádenského a Matyldy Bavorské. Poslední svou choť si vybral tentokráte z řad české šlechty - byla jí Polyxena z Pernštejna, dcera Vratislava II. z Pernštejna a španělské šlechtičny Marie Maxmiliány Manrique de Lara y Mendoza.

Náklady na rodovou reprezentaci, přepychový život, nákupy nových panství a nákladné přestavby na Krumlově, Krtatochvíli, Třeboni, Praze a jinde vyžadovaly obrovské finanční prostředky. Aby Vilém zvýšil své příjmy z dominia, odhodlal se k rozsáhlé hospodářské transformaci veškerých rodových majetků. Hospodářská transformace rožmberského domia je spjata s dravou hospodářskou politikou Vilémova regenta Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan. Rožmberský regent vybudoval síť pivovarů a vrchnostenských dvorů, které měly zajistit dostatek pšenice a ječmene pro jejich provoz. Zakládal nové vesnice, zahrady, chmelnice a štěpnice, podporoval i výrobu zboží, které bychom dnes nazvali zbožím průmyslovým – v roce 1567 zřídil v Krumlově první papírnu, staral se o využití lesního hospodářství a o těžbu dřeva a o intenzivní posílení a rozvoj jihočeské rybniční infrastruktury. Transformace rožmberského hospodářství měla globální dopad na sociální poměry všech rožmberských panství.

Vilém zemřel bezdětný, v pražském paláci na Hradčanech, roku 1592 a svému bratrovi Petru Vokovi zanechal největší panství v Čechách zatížené obrovskými dluhy.

 

Zdroj:

cs.wikipedia.org/wiki/Vil%C3%A9m_z_Ro%C5%BEmberka