Josef I. Adam Jan Nepomucký ze Schwarzenbergu (1722 - 1782)

Syn knížete Adama Františka Karla Eusebia ze SchwarzenberguEleonory Amálie Magdaleny, rozené princezny z Lobkovic, stejně jako jeho předkové zastával vysoké funkce u císařského dvora. Roku 1753 byl jmenován tajným radou, roku 1754 nejvyšším dvorním maršálem a roku 1776 se stal prvním nejvyšším hofmistrem císařovny Marie Terezie. 

Počátek vlády knížete Josefa Adama byl nelehký, neboť ekonomická prosperita schwarzenberských majetků – panství hlubockého, krumlovského, třeboňského i orlického, byla na řadu let pozastavena v důsledku bojů o rakouské dědictví.  Kníže však prvopočáteční problémy překonal a období jeho vlády se stalo obdobím obrovské ekonomické prosperity. V období vlády knížete Josefa Adama byla v regionu obnovena důlní činnost, tentokráte však šlo o těžbu tuhy (1. písená zmínka o těžbě tuhy na Českokrulovsku pochází z roku 1767).

V roce 1741 se kníže oženil s Marií Terezií, rozenou princeznou z Liechtensteinu (1721 - 1753). Jejich manželství bylo velmi šťastné, již v roce 1742 se jim narodil syn Jan Nepomuk. Vedle syna Jana měl manželský pár ještě dalších 8 dětí, z nichž 2 zemřely v dětském věku.

Mnohá místa v regionu byla knížetem honosně přestavována a zvelebována. Stavební činnost kníže zahájil v roce 1744 postavením budovy zimní jízdárny, v letech 1748 - 1749 byly výškově sjednoceny budovy Horního hradu, v letech 1750 - 1753 dostává novou podobu původně gotická kaple sv. Jiří a v roce 1748 Maškarní sál. Pracovalo se také v zámecké zahradě, které dominuje kaskádová fontána a letohrádek Bellarie. Po dokončení prací v zahradě nechal kníže v roce 1765 strhnout dřevěnou budovu starého eggenberského divadla a postavit budovu novou. Po dokončení bylo divadlo spojeno chodbou vedoucí nad Plášťovým mostem s budovou zámku. Za vlády knížete Josefa Adama tomtéž byl dokončen stavebně historický vývoj krumlovského zámku, jehož celkovou podobu nezměnily ani pozdější opravy. Kníže neměl mnoho příležitostí k rozšiřování české majetkové domény, a tak se omezil pouze na koupi panství Nový Hrad v západních Čechách.
 
Mezi mnohá opatření, která kníže Josef I. Adam vyhlásil ve prospěch svých zaměstnanců na svém majetku, bylo v první řadě založení penzijního fondu zaměstnanců (1765). Jeho dobrodiní následně využívaly celé generace schwarzenberských úředníků a zaměstnanců.
 
 
Zdroj:
Schwarzenbergové 1615 - 1789                                                    
Vydal NPÚ, ú.o.p. v Českých Budějovicích náměstí Přemysla Otakara II. 34, České Budějovice 
Ediční řada Didactica, svazek č. 3, vydání první                               
České Budějovice 2009