Kníže Jan Oldřich I. z Eggenberka    (1568 - 1634)

Syn Siegfrieda z Eggenberka a Benigny hraběnky von Gallenstein byl prvním členem rodu, který vstoupil do dějin Českého Krumlova.

Byl po otci protestant, avšak přestup k víře katolické mu umožnil vstup do rakouských dvorských služeb. Svou kariéru zahájil roku 1597 u arcivévody a pozdějšího císaře Ferdinanda II. Habsburského. Vlastní doba Jana Oldřicha však přišla až po smrti císaře Matyáše (1619).V té době byly rakouské země pro náboženské rozpory těžko ovladatelné. V Čechách panovaly nepokoje a o území Uher, které nebylo obsazeno Turky, se zajímal sedmihradský kníže Gabriel Bethlen. První cesta, jak upevnit moc, se podařila díky tomu, že v osobě knížete z Eggenberku bylo sjednoceno vedení civilní správy ve všech zemích.

Kníže Jan Oldřich, nejvyšší císařský hofmistr, byl vždy mužem stojícím v pozadí jako rádce i vykonavatel císařovy vůle. Zaprokázané služby byl císařem bohatě odměněn i tím, že mu 23. prosince roku 1622 věnoval panství Český Krumlov s příslušenstvím (panství Netolice, Prachatice a mnohé další majetky). Dalším projevem císařovy přízně bylo povýšení Jana Oldřicha do knížecího stavu roku 1623 a v roce 1625 udělení hodnosti falckrabího, která mu zaručovala celou řadu mimořádných šlechtických výsad oné doby. Diplomem císaře Ferdinanda II. z 15. dubna 1628 byla potvrzena byla janu Oldřichovi potvrzena původní donace pro Český Krumlov z roku 1622 a panství bylo povýšeno na knížectví s titulem vévodským a jeho přímí potomci se od té doby psali vévody z Českého Krumlova. 

Jan Oldřich byl typem vysokého státního úředníka, soustředěného na vyřizování záležitostí císařského dvora a zeměpanských úřadů, zaneprázdněného politickými záležitostmi, kterému byla příznačná nádherymilovnost barokní šlechty cizí. S Českým Krumlovem se nový majitel nikdy nesblížil. Hospodaření na panství za vlády Jana Oldřicha probíhalo v souladu s tím, co válečné běsnění dovolovalo.

 

Přehled koupí jihočeských panství a statků:

1623, 30. června

Panství Chýnov:

* konfiskát po Zikmundu Matějovi Vencelíkovi z Vrchovišť

* koupil Jan Oldřich z Eggenberka za 80 000 kop grošů míšeňských

 

1623, 4. listopadu

Statek Blanice se Starou Vožicí:

* konfiskát po bratřích Janu a Vilému Voračických z Paběnic

* koupil Jan Oldřich z Eggenberka za 6 092 kop grošů míšeňských 

 

1623, 13. listopadu

Panství Orlík:

* konfiskát po Petrovi z Vamberka

* koupil Jan Oldřich z Eggenberka za 159 360 kop grošů míšeňských

 

1623, 13. listopadu

Panství Zvíkov:

* konfiskace po Petrovi z Vamberka

* koupil Jan Oldřich z Eggenberka za 67 993 kop grošů míšeňských

 

1627, 9. února

Statek Římov:

* konfiskát po Ctiboru Ojíři z Protivce

* koupil Jan Oldřich z Eggenberka za 6 453 kop 51 grošů míšeňských

 

1627, 9. února

Statek Hamr:

* konfiskát po Janu Jindřichovi Záborském

* koupil Jan Oldřich z Eggenberka za 3 623 kop 20 grošů míšeňských

 

1627, 22. února

Panství Ratibořice:

* koupil Jan Oldřich z Eggenberka od Jana Felixe Přehořovského z 

   Kvasejovic za 27 000 zlatých

 

1627, 4. srpna

Tzv. Studihrachovský dvůr v Křemži

* koupil Jan Oldřich z Eggenberka od Viléma Přídruha Koce z Dobrše za 

   700 kop grošů míšeňských

 

1627, 29. října

Vesnice Dobrá Voda, Zlátenka, Střítež a Doly (Důl):

* konfiskát po Zikmundu Matěji Vencelíkovi z Vrchovišť

* koupil Jan Oldřich z Eggenberka za 3 068 kop grošů míšeňských

   a připojil je k panství chýnovskému 

 

1628, 22. dubna

Panství Drslavice:

* koupil Jan Oldřich z Eggenberka od věřitelů Jáchyma Novohradského z 

   Kolovrat za 60 000 kop grošů míšeňských

 

1628, 5. května

Statek Pozděraz:

* koupil Jan Oldřich z Eggenberka od Jana Hagena ze Schwarzbachu za 

   7 000 kop grošů míšeňských

 

1629, 12. února

Dva dvory v Krníně a tzv. Peřkovský dům ve Velešíně:

* koupil Jan Oldřich z Eggenberka od Justýny Kalkreuterové roz. z       

   Machovic za 1 800 kop grošů míšeňských

 

1629, 1. prosince

Tzv. Metychovský dům v Českém Krumlově:

* koupil Jan Oldřich z Eggenberka od českokrumlovského měšťana

   Matěje Netopila za 800 grošů míšeňských

 

1630, 22. února

Dvůr v Čertyni:

* koupil Jan Oldřich z Eggenberka od sirotků po Pavlovi Rokytovi,

   měšťanu českokrumlovském, za 500 kop grošů míšeňských

 

1630, 15. března

Statek Smyslov:

* konfiskát po Bohuslavu Dvořeckém z Olbramovic

* koupil Jan Oldřich z Eggenberka za 3 000 kop grošů míšeňských

 

1630, 23. března

Panství Vimperk:

* koupil Jan Oldřich z Eggenberka od věřitelů Jáchyma Novohradského z 

   Kolovrat za 60 000 kop grošů míšeňských

 

1631, 29. června

Dům na Hradčanech v Praze:

* Janu Oldřichu z Eggenberka jej věnoval císař Ferdinand II.

 

 

Zdroj:

www.encyklopedie.ckrumlov.cz/docs/cz/osobno_jaoleg.xml

alois-sassmann.wz.cz/eggenberg.pdf