Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Státní hrad a zámek Český Krumlov
Zámecké barokní divadlo
Význam zámeckého barokního divadla
Českokrumlovské zámecké divadlo je mimořádnou památkou světového významu. Je jedním z nejstarších barokních divadel zámeckého typu dochovaných ve střední Evropě a reprezentuje nejkomplexněji dochovanou barokní divadelní scénu svého druhu na světě.
V Evropě lze dodnes nalézt řadu historických divadel ale v různém stavu zachování.
Například v Itálii je to Sabionetta, Vicenza či Parma. Zde jsou zachovány zejména původní divadelní budovy, nedochoval se však původní divadelní fond (jevištní technika, kulisy, kostýmy, rekvizity, osvětlení apod.)
V německy hovořících oblastech se vedle budov dochovala i torza jevištní techniky a z části i divadelní inventář. Jedná se například o Ludwigsburg, Gotha, Bayreuth, Bad Laustaedt, Schwetzingen, Weitra, Lambach či Grein.
Obdobná situace je ve Francii, ve Versailles, v Compiegne, Valencay, Digoine, Cirey.
V Evropě tak existuje pouze jediná divadelní scéna, která je srovnatelná s Českým Krumlovem. Jedná se o barokní divadlo ve švédském královském paláci v Drottningholmu, kde se obdobně jako v Českém Krumlově dochovala původní divadelní budova, jevištní technika, technické vybavení, kulisy, rekvizity i kostýmy, repertoár. To vše pochází ze 2. poloviny 18. století.
Význam zámeckého barokního divadla v Českém Krumlově spočívá zejména v tom, že se do dnešní doby 
zachovalo v téměř neporušeném stavu bez výraznějších pozdějších přestaveb. Je zde dochována původní divadelní budova, jejíž část pochází z roku 1682, z roku 1766 pak vybavení hlediště, orchestřiště, jeviště, jevištní technika a rozsáhlý divadelní inventář jako například kulisy, kostýmy, rekvizity, osvětlovací tělesa, libreta, partitury atp.
Historie zámeckého barokního divadla
V roce 1682 nechal kníže Jan Kristián z Eggenbergu vybudovat na V. nádvoří samostatnou divadelní budovu, která byla postavena podle plánů italských stavitelů Jakuba de Maggi a Pietra Spinetty. V té době již působil na zámku profesionální hudební soubor - Eggenberská knížecí kapela, a což je mimořádné, od roku 1675 i profesionální herecká skupina, kterou tvořilo přibližně 15 stálých herců, kteří zajišťovali divadelní produkci až do roku 1691, kdy byli z dvorských služeb propuštěni. K repertoáru 
Eggenberského divadla patřila díla autorů jako například: Lope de Vega, William Shakespeare, Moliere, Jean Racine, Calderon de la Barca, Pierre Corneille a jiní.
Dalším významným obdobím pro divadelní život na zámku v Českém Krumlově byla 2. polovina 18. století. V letech 1765 - 1766 nechal kníže Josef I. Adam ze Schwarzenbergu divadlo přestavět podle plánů Andrey Altomonte. Byla provedena nová výmalba hlediště i jeviště, na níž se podíleli vídeňští umělci Hans Wetschel a Leo Märkl. Ti vytvořili i velký soubor divadelních dekorací. Vzorem pro tyto úpravy bylo dílo slavného divadelního architekta Giuseppe Galli Bibieny. Repertoár schwarzenberského divadla zahrnoval operu, balet i činohru a byl od autorů, jako například Giuseppe Scarlatti, Nicolo Piccini, Antonio Salieri, Florian Leopold Gasman, Vojtěch Jírovec a dalších.
V 19. století zdejší divadelní život prožíval období určité stagnace, hrálo se zde jen příležitostně 
a vystupovaly zde zejména kočovné herecké společnosti. V roce 1898 bylo divadlo z bezpečnostních důvodů uzavřeno.
Ve 20. století bylo divadlo využito pouze krátce, v období 1956 - 1964, kdy divadlo sloužilo v rámci Jihočeského divadelního festivalu. V roce 1964 byl konstatován havarijní stav divadelní budovy i divadelního inventáře a v roce 1966 byly zahájeny restaurátorské práce na jeho obnově.
Restaurátorské práce trvají dodnes, již déle než 40 let, a zdaleka ještě nejsou u konce. V současné době odhadujeme, že je již ošetřeno, zrestaurováno a zkompletováno asi 80% z celého divadelního inventáře. Tím je umožněn i zkušební návštěvnický provoz, který zde byl zahájen na podzim roku 1997 a badatelský výzkum na téma principy dobové divadelní praxe.
Filozofie obnovy a funkce zámeckého divadla
Základní problém při obnově divadla spočívá jednak v mimořádném objemu dochovaného divadelního inventáře, jednak v celkové filozofii obnovy. Cílem prováděných prací je zachovat v divadle maximální míru autenticity, původnosti. Proto se při jeho obnově důsledně studují a používají původní materiály, původní techniky a rukopis práce. Hlavní snahou je divadlo restaurovat a konzervovat, ne jej rekonstruovat. Tento přístup je uplatňován jak při obnově celku, tak i u jednotlivých detailů a proto je divadlo dodnes zachováno z téměř 80% ve svém originálním stavu ze 60. let 18. století.
Termín dokončení obnovy divadla je závislý zejména na postupu badatelských a restaurátorských prací a na množství financí. Restaurátorské práce na obnově divadla financuje z největší části stát prostřednictvím Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích. Dalším významným přispěvovatelem na obnovu je od roku 1992 Nadace barokního divadla zámku Český Krumlov, která oslovuje příznivce a sponzory zámeckého divadla. Je zde několik peněžních ústavů, firem, ale i soukromých osob, pro které se podíl na obnově tohoto světového unikátu stal prostředkem, jak předat své jméno budoucím generacím.
Divadelní fond
Původní divadelní fond v současnosti zahrnuje divadelní budovu, stovky dekorací, kostýmů, rekvizit, osvětlovacích těles, desítky efektových strojů, orchestřiště, lavice v hledišti, mašinérii a rozsáhlou sbírku původního divadelního repertoáru (tisíce svazků operních libret, scénářů pro balet, textů dramat a notového materiálu). Část divadelního fondu je uložena v budově divadla, část divadelního inventáře je postupně přesouvána do depozitáře, který byl vybudován v přilehlém Renesančním domě a část je uložena v zámecké knihovně a archivu.
Prohlídková expozice
Zámecké barokní divadlo je v současné době využíváno jako funkční divadelní muzeum. 
Návštěvník si v průběhu čtyřicetiminutové prohlídky prohlédne kompletně dochovaný prostor hlediště s původními dřevěnými lavicemi, vyzdobený dobovou iluzivní nástěnnou malbu a opatřený o švédský systém osvětlení, prostor orchestřiště s unikátním oboustranným notovým pultem pro muzikanty a rovněž prostor dolní mašinérie, vybavený sadami posuvných rámů, lanovody a rumpály.
