Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Petr I. z Rožmberka (+1347)
Jediný syn Jindřicha z Rožmberka a Elišky z Dobrušky byl vychováván ve vyšebrodském klášteře, odkud si odnesl svou náklonost k církvi a klidu klášterních zdí. Po svém nástupu na vladařský stolec prokazoval stejné diplomatické a hospodářské schopnosti jako jeho mocní předkové.
Petr žil zprvu ve shodě s českým králem Janem Lucemburským, avšak jejich vzájemné vztahy se změnily, když král Jan vystoupil proti Petrově příbuznému Vilémovi z Landštejna. Ochlazení vztahů mezi Rožmberkem a českým králem však nemělo dlouhého trvání, protože se Petr již v roce 1324 vypravil na Litvu, zřejmě v tendencích králova mocenského pronikání do Slezka a Polska. V té době však Jan Lucemburský ztratil veškerou naději, že zvládne vnitřní poměry v Čechách a správu země prakticky přenechal Jindřichovi z Lipé. Na straně tohoto mocného českého pána stál také Petr z Rožmberka, za což získal úřad nejvyššího komořího, což byl v té době nejvyšší úřad v oblasti zemských financí. Petr plně využíval svého úřadu a svých finančních možností, českému králi půjčoval peníze, a tak od krále postupně zástavami vyzískal četná česká panství, obdržel také zástavu na královské doly a na konci svého života Petr získal správu obchodě se železným zbožím, především se zbraněmi. Po smrti Jindřicha z Lipé se stal prvním mužem v zemi a o jeho přízeň se ucházeli dokonce i zahraniční panovníci, například uherský král. V roce 1316 se Petr oženil se vdovou po českém králi Václavu III., Violou Těšínskou. Viola po necelém roce manželství zemřela a novou Petrovou manželkou se stala Kateřina z Vartenberka, s níž splodil 4 dcery a 5 synů.
Petr byl prvním členem rožmberského rodu, který svou pozornost soustředil nejen na politiku a rozhojňování rodového majetku, ale také na oblast kultury. Sám výrazně zasáhl do literárního vývoje země. V době, kdy zastával úřad zemského komorníka, nechal pořídit soupis zvykového práva, tzv. "Rožmberskou knihu", nejstarší příručku procesního práva.
Zdroj:
